kanceláře v DRONET jsou určeny:

a) firmám, které podnikají v oblasti bezpilotního letectví/dronů, robotiky, senzorických sítí IoT

b) studentům, kteří mají chuť realizovat projekty z těchto oblastí a někdy v budoucnu to dotáhnout k založení firmy

Cena za 1m² / kancelářských prostor (1.NP – 3.NP) / rok činí 500 Kč bez DPH (nezahrnuje energie, vodné, konektivitu). Cena za 1m² / skladových/výrobních prostor(1.PP) / rok činí 275 Kč bez DPH (nezahrnuje energie, vodné, konektivitu). Studentům jsme připraveni poskytnout prostory v rámci podpory projektů zdarma.

 

Přehled půsdorysů:

v jednotlivých záložkách najdete výkresy jednotlivých pater. Patra 1.NP – 3.NP jsou vybavena kuchyňskou linkou, prostorem pro networking, zasedací místností. Jsou vyznačeny půdorysy kanceláří s udáním rozlohy a jsou zde naznačeny pozice pro kancelářské stoly (pro lepší orientaci ve vztahu k počtu osob v kanceláři). Kanceláře jsou kompletně zasíťovány (el, datová síť) a napojeny na metropolitní optickou síť města Plzně.

 

V případě Vašeho zájmu o prostory v DRONET kontaktujte:

Luděk Šantora
tel: +420602414111
mail: santora@plzen.eu

 

Vizualizace:

 

Historie objektů

 

Kanceláře jsou umístěny v objektu bývalého Rolnického akciového cukrovaru, který byl uveden do provozu již v roce 1869. Za záměrem postavit v Plzni na svoji dobu relativně velký cukrovar stál Hugo Jelínek, tehdejší odborník na výstavbu cukrovarů a poslanec obchodní komory. Svými znalostmi a odvahou získal pro svůj záměr 214 akcionářů, kteří se stali majiteli 750 akcií v ceně 15 000 zlatých. Záměr však díky nedostatku cukrové řepy v okolí nevyšel a v roce 1874 byl ohlášen úpadek. V roce 1881 pak objekt zakoupilo město a byl adaptován na ubytování vojska, obecní ohradu a epidemickou nemocnici. Objekt nebyl pro obecní účely využit pravděpodobně celý, neboť v pamětech Františka Křižíka jsou zmínky o výrobě jeho obloukových lamp právě v tomto objektu. S rozvojem města přišla i potřeba řešení dopravy. Město se vydalo cestou elektrické dráhy. Zakázky byly přiděleny českým firmám. Společnost František Křižík dodala dva dynamoelektrické stroje s výkonem 300 HP, kolejnice, napájecí a dotykové vedení a elektrické zařízení 20 vozů. Společnost Emil rytíř Škoda pak dodala dva stojaté parní stroje s maximálním výkonem až 400 HP, centrální kondenzaci, tři Tischbeinovy kotle po 150 m² topné plochy.
V areálu vznikla elektrárna a v roce 1899 město oznámilo dokončení stavby elektrické dráhy.